Nemůžete vyplnit toto pole

Návod ke hře Lesní patra

Les je fascinující společenství, které se skládá z několika pater – od kořenů pod zemí až po koruny stromů vysoko nad našimi hlavami. V každém patře žijí jiní živočichové, rostliny a organismy, kteří společně tvoří složitý a vyvážený ekosystém. Porozumět těmto vztahům je důležité nejen pro školní výuku, ale i pro budování respektu k přírodě a jejím zákonitostem.

Metodická pomůcka Lesní patra nabízí dětem možnost objevovat tento svět hravou a aktivní formou. Kombinuje názornost banneru s praktickými aktivitami, které rozvíjejí pozorování, logické myšlení i týmovou spolupráci. Díky sadě karet živočichů, připraveným hrám a reflexním otázkám si děti snadno osvojí znalosti o životních podmínkách jednotlivých druhů, naučí se je přiřazovat do správného prostředí a zároveň získají chuť zkoumat přírodu kolem sebe.

Tato příručka je určena pedagogům i rodičům, kteří chtějí vést děti k objevování lesního ekosystému zábavnou, smysluplnou a tvůrčí cestou.

Tým Edu4fun



Lesní pátračka

Cílová skupina: 1.–4. ročník základní školy, předškoláci
Časová náročnost: 30–45 minut
Počet účastníků: libovolně, ideálně dvojice nebo malé týmy (2–4 děti)

Prostor: zahrada, školní hřiště, les nebo jiný přírodní prostor s možností pohybu

 

Pomůcky:

  • Banner s lesními patry (kořenové, mechové, bylinné, keřové, stromové)
  • Sada karet živočichů
  • Šňůra, kolíčky, připínáčky nebo izolepa (pro upevnění karet do prostoru)
  • Herní klíč k zařazení živočichů (pro pedagoga)

 Cíle hry

  • Rozvíjet schopnost pozorování a orientaci v prostoru
  • Upevnit znalosti o životních podmínkách živočichů
  • Podpořit spolupráci v týmu a fyzickou aktivitu venku
  • Rozvíjet schopnost dětí přiřadit živočicha ke správnému lesnímu patru
  • Seznamování s novými živočichy

 Příprava hry (pedagog)

  1. Banner upevněte na viditelné a bezpečné místo – např. na plot, stojan nebo mezi stromy.
  2. Karty živočichů rozvěste nebo schovejte po okolí. Můžete je připevnit kolíčky na větve, položit na lavičky nebo volně položit na zem, aby byly pro děti viditelné a dostupné.
  3. Na startovní stanoviště připravte banner s kapsami. Zde se budou nalezené karty postupně vkládat.
  4. Rozdělte děti do dvojic nebo menších týmů.
  5. Pro větší zábavu se mohou děti po celou dobu hry držet za ruce nebo jim můžete svázat ruce šátkem.

 Pravidla a průběh hry

  • Každý tým hledá v prostoru karty živočichů.
  • Najednou mohou přinést pouze jednu kartu.
  • Po nalezení ji donesou k banneru a umístí do kapsy příslušného lesního patra, kam podle jejich názoru živočich patří.
  • Poté se vydávají hledat další kartu.
  • Hra končí buď po vypršení stanoveného času, nebo když jsou nalezeny všechny karty.

 Varianty

  • Na čas – kdo umístí nejvíce karet během stanoveného limitu.
  • Ztížení hry – karty více ukryjte, případně je umístěte dál od banneru s lesními patry. Nebo před umístěním karty můžete položit otázku, která se vztahuje ke konkrétnímu živočichovi.
  • Lehčí varianta – karty umístěte přímo v okolí banneru.

 Reflexe (po hře)

  • Usaďte děti před banner, aby dobře viděly na probíhající řízenou reflexi a případnou diskuzi.
  • Pedagog postupně vytahuje karty z jednotlivých pater a vyzývá děti, aby společně kontrolovaly, zda jsou správně zařazeny, případně vysvětlily, proč živočicha umístily právě do tohoto patra.
  • Může přečíst ze zadní strany karty zajímavost o vybraném živočichovi.
  • Diskuze a návodné otázky:
  • Co by se stalo, kdyby živočich žil v jiném patře?
  • Jací další živočichové v daném patře žijí?
  • Kterého živočicha bylo nejtěžší zařadit?

Reflexe slouží k upevnění znalostí a k rozvoji kritického myšlení.

Poznej mě po hlase

Cílová skupina: 1.–9. ročník základní školy, předškoláci
Časová náročnost: 15–35 minut
Počet účastníků: libovolně, ideálně 6–25 dětí

Prostor: zahrada, hřiště, okraj lesa, louka – prostor umožňující volný pohyb

 

Pomůcky:

  •   Sada karet živočichů, kteří vydávají charakteristické zvuky (např. sova, datel, prase divoké, jelen, žába, liška..). V sadě je celkem 26 karet označených ikonou zvuku na zadní straně karty.  
  • Přenosný přehrávač (mobil, bluetooth reproduktor) se zvukovými nahrávkami. Přístup ke zvukovým nahrávkám získáte po naskenování QR kódu z karty „Klíč k zařazení živočichů“ nebo přímo z banneru hry Lesní patra. Lze využít také webové stránky: https://www.edu4fun.cz/qr/lp/
  • Kolíčky, šňůra, připínáčky nebo izolepa pro uchycení karet v prostoru

Cíle hry

  • Rozvíjet sluchové vnímání a pozornost
  • Upevnit znalosti o zvukových projevech zvířat
  • Podpořit rychlou reakci a pohybovou aktivitu
  • Posilovat smyslové učení a intuici
  • Seznamovat děti s novými živočichy podle jejich zvuku 

Příprava hry (pedagog)

  1. Připravte nahrávky zvuků živočichů dle výše uvedeného postupu.
  2. Rozmístěte karty živočichů po prostoru – na stromy, šňůru s kolíčky nebo viditelné místo na zemi.
  3. Určete startovní místo, odkud budou děti vybíhat.
  4. Vysvětlete pravidla a ukažte dětem, kde se jednotlivé karty nacházejí.
  5. Poté pusťte zvuk živočicha a dejte dětem dostatečný časový prostor, aby se zorientovaly a vybraly svého živočicha, ke kterému se postaví.

 Pravidla a průběh hry

  • Děti stojí na startovní čáře.
  • Pedagog pustí nahrávku zvuku živočicha.
  • Úkolem dětí je co nejrychleji určit, kterému živočichovi zvuk patří, a doběhnout k jeho kartě.
  • U karty se shromáždí a pedagog potvrdí správnou odpověď. Název karty živočicha se musí shodovat s názvem nahrávky.
  • Děti se vrátí zpět na startovní čáru.
  • Hra pokračuje dalším zvukem.

 Varianty

  • Na body – děti si zapisují správné odpovědi, nebo si za každý správný tip připínají kolíček, nebo mohou dostat papírek.
  • Ztížení hry – zvuk se pustí pouze jednou, bez opakování.
  • Interiérová varianta – obrázky živočichů rozmístěte po třídě a označte čísly. Děti pak zvednou kartičku s číslem, o kterém si myslí, že odpovídá zvuku.
  • Zjednodušení hry – vyberte méně karet s živočichy a použijte pouze ty, které jsou dětem dobře známé.

 Reflexe (po hře)

  • Usaďte děti do kruhu a společně si zopakujte, které zvuky patřily kterým živočichům.
  • Zeptejte se dětí, jak poznaly jednotlivé zvuky – podle rytmu, tónu nebo délky.
  • Diskutujte s nimi:
  • Kdy a kde můžeme tohoto živočicha slyšet?
  • Který zvuk byl nejtěžší poznat?
  • Znáte jiné zvíře, které vydává podobný zvuk?
  • Pedagog může doplnit zajímavosti (např. že datel bubnuje do kmenu zobákem, nebo že sovy houkají převážně v noci apod.).

Reflexe slouží k upevnění znalostí, rozvoji smyslového vnímání a podpoře diskuse.

 

Třídění do skupin

Cílová skupina: 1.–3. ročník základní školy
Časová náročnost: 10–15 minut
Počet účastníků: skupiny po 3–5 dětech

Prostor: učebna (lavice, koberec) nebo venkovní prostor (zahrada, hřiště)

 

Pomůcky:

  • Sada karet živočichů
  • Herní klíč ke značkám (pro pedagoga)
  • Lavice, koberec nebo podložka k rozložení karet

 

 Cíle hry

  • Utřídit znalosti o živočiších podle skupin (ptáci, savci, hmyz, plazi apod.)
  • Rozvíjet schopnost kategorizace a logického uvažování
  • Podpořit spolupráci ve skupině a schopnost domluvy
  • Vést děti k argumentaci a diskuzi nad rozdíly mezi živočichy

 Příprava hry (pedagog)

  1. Připravte sadu karet živočichů a rozdělte děti do menších skupin (3–5 členů).
  2. Každé skupině dejte menší balíček karet.
  3. Seznamte děti s úkolem – živočichy je třeba roztřídit podle zvoleného klíče (např. ptáci, savci, hmyz, plazi).
  4. Pokud mají děti potíže, nabídněte jim možnost nahlédnout do klíče ke značkám, případně je opravte při zpětné vazbě.

 Pravidla a průběh hry

  • Každá skupina má za úkol roztřídit karty podle předem zadaných kritérií.
  • Děti spolupracují a společně se domlouvají, kam který živočich patří.
  • Při třídění své volby zdůvodňují a vysvětlují ostatním ve skupině.
  • Po skončení aktivity probíhá společná kontrola a porovnání výsledků jednotlivých skupin.

 Varianty

  • Podle způsobu pohybu – létání, běhání, lezení, plavání.
  • Podle počtu nohou – bez nohou, šestinozí, čtyřnozí. 
  • Podle tříd živočichů – ptáci, savci, hmyz, plazi) atd.
  • Podle ročního období – živočichové aktivní v zimě, v létě, nebo celoročně.
  • Na čas – soutěž, která skupina stihne roztřídit karty nejrychleji správně.

 Reflexe (po hře)

  • Sejděte se s dětmi v kruhu a projděte společně výsledky třídění.
  • Zeptejte se jich:
  • Jak jste se rozhodovali při třídění?
  • Byly karty, u kterých jste se nemohli shodnout? Jak jste to vyřešili?
  • Co bylo pro vás při třídění nejtěžší?
  • Zdůrazněte, že v přírodě se některé druhy mohou řadit do více kategorií (např. netopýr – savec, ale zároveň létá).

Reflexe podporuje kritické myšlení, diskuzi a schopnost hledat argumenty.

 

Potravní řetězce

Cílová skupina: 2.–5. ročník základní školy
Časová náročnost: 15–20 minut
Počet účastníků: menší skupiny nebo celá třída

Prostor: učebna (lavice, tabule) nebo prostor, kde je možné karty rozložit a propojit

 

Pomůcky:

  • Sada karet živočichů
  • Papír, fixy nebo tabule s magnety
  • Herní klíč pro pedagoga

 

 Cíle hry

  • Porozumět základním vztahům mezi organismy v přírodě
  • Seznámit se s principem potravních řetězců
  • Rozvíjet schopnost práce s informacemi a tvořivost
  • Podpořit týmovou spolupráci a diskuzi

 Příprava hry (pedagog)

  1. Připravte sadu karet živočichů – ideálně tak, aby obsahovala živočichy s celého spektra potravinového řetězce.
  2. Připravte tabuli, flipchart nebo papír, na který se budou řetězce zakreslovat.
  3. Rozdělte děti do menších skupin nebo je nechte pracovat společně.
  4. Vysvětlete princip potravního řetězce – kdo je pro koho potrava, jak na sebe jednotlivé články navazují a jaký je jejich význam v koloběhu přírody.

 Pravidla a průběh hry

  • Každá skupina má za úkol sestavit potravní řetězec z dostupných karet.
  • Děti propojují karty pomocí šipek a vysvětlují, proč řetězec vytvořily právě takto.
  • Mohou své řetězce zaznamenávat také graficky na papír nebo tabuli.
  • Poté skupiny své řetězce představí ostatním.
  • Pedagog průběžně kontroluje a doplňuje správné vazby.

 Varianty

  • Co nejdelší řetězec – která skupina dokáže sestavit nejdelší nebo nejbohatší řetězec.
  • Chybějící článek – pedagog vyjme z řetězce jednoho živočicha a děti určují, kdo chybí.
  • Soutěž mezi skupinami – kdo sestaví více správných řetězců během časového limitu.
  • Ekologické vztahy – děti mohou tvořit i potravní sítě, kde se druhy propojují více způsoby.

 Reflexe (po hře)

  • Diskuze nad sestavenými řetězci:
    • Kdo stojí na začátku řetězce a proč?
    • Jakou roli hrají býložravci, masožravci a všežravci?
    • Co by se stalo, kdyby z řetězce zmizel jeden článek?
  • Pedagog může ukázat příklady z praxe (např. vliv vyhubení vlků na populaci jelenů a tím i na les).
  • Děti mohou zkusit navrhnout vlastní modelový řetězec, který znají ze svého okolí.

Reflexe pomáhá dětem pochopit složitost přírodních vztahů a význam rovnováhy v ekosystému.

 

Hádanky a popisy

Cílová skupina: 1.–4. ročník základní školy, předškoláci
Časová náročnost: 10–15 minut
Počet účastníků: celá třída nebo menší skupiny

Prostor: učebna (kruh na koberci, lavice) nebo venkovní prostor

 

Pomůcky:

  • Sada karet živočichů
  • Herní klíč k živočichům (pro pedagoga)

Cíle hry

  • Rozvíjet slovní zásobu a schopnost popisu
  • Podporovat pozornost, naslouchání a dedukci
  • Trénovat komunikaci a sebedůvěru při vystupování před skupinou
  • Posilovat týmovou spolupráci a schopnost rychlé reakce

 Příprava hry (pedagog)

  1. Připravte vhodnou sadu karet živočichů k věku dětí a vysvětlete dětem pravidla.
  2. Rozdělte děti do kruhu nebo menších skupin.
  3. Ujasněte, že při popisu nesmí hráč říct název živočicha.

 Pravidla a průběh hry

  • Jedno dítě si vylosuje kartu živočicha.
  • Ostatním jej popisuje podle vzhledu, způsobu života či chování (např. „mám čtyři nohy, žiji v lese, v zimě spím“).
  • Ostatní hádají, o jakého živočicha se jedná.
  • Kdo správně uhodne, stává se dalším popisovatelem.
  • Hra pokračuje, dokud děti mají zájem, případně dokud nebudou využity všechny karty.

 Varianty

  • Hra v týmech – jeden popisuje, druhý hádá.
  • Na čas – kdo uhodne živočicha nejrychleji, získává bod.
  • Omezení slov – např. bez použití zvuků, bez zmínky o počtu nohou nebo bez slov začínajících určitým písmenem.
  • Dramatizace – místo popisu děti mohou živočicha pantomimicky předvádět.

 Reflexe (po hře)

  • Zeptejte se dětí, co pro ně bylo při hádání nejtěžší.
  • Diskutujte s nimi:
  • Které vlastnosti byly nejdůležitější pro rozpoznání živočicha?
  • Jak se dá živočich popsat jinak, aby to bylo jasnější?
  • Co jste se dozvěděli nového o zvířatech, která jste hádali?
  • Pedagog může doplnit zajímavost z karty o popisovaném živočichovi.

Reflexe podporuje komunikaci, představivost a schopnost vyjadřovat se přesně a výstižně.

 

Kde bydlím

Cílová skupina: 1.–3. ročník základní školy
Časová náročnost: 10–15 minut
Počet účastníků: jednotlivci nebo dvojice

Prostor: učebna (lavice, koberec) nebo venkovní prostředí (školní zahrada, okraj lesa)

 

Pomůcky:

  • Sada karet živočichů
  • Kartičky nebo obrázky úkrytů (nora, hnízdo, dutina, pod kamenem, v trávě, ve vodě apod.)
  • Herní klíč pro pedagoga
  • Volitelné: prázdné kartičky pro kreslení vlastních úkrytů

Cíle hry

  • Upevnit znalosti o přirozených úkrytech živočichů
  • Rozvíjet prostorovou představivost a logické uvažování
  • Podporovat ekologické myšlení – proč a jak se živočichové chrání
  • Posilovat schopnost přiřazování a argumentace

 Příprava hry (pedagog)

  1. Připravte karty živočichů a k nim odpovídající kartičky s úkryty (obrázky nebo nápisy).
  2. Rozložte je po lavici, na koberec nebo venku na zem.
  3. Rozdělte dětem karty živočichů a vysvětlete pravidla.
  4. Vysvětlete, že některý živočich může mít více než jeden typ úkrytu.

 Pravidla a průběh hry

  • Dítě (nebo dvojice) dostane kartu se živočichem.
  • Jeho úkolem je přiřadit ji ke správnému úkrytu.
  • Po zařazení probíhá krátká diskuze – proč si myslí, že živočich žije právě tam, co tam hledá, čím se chrání.
  • Aktivitu lze vést postupně se všemi kartami nebo ve skupinách paralelně.

 Varianty

  • Kreslení úkrytů – děti mohou dokreslit vlastní představu, jak vypadá nora, dutina nebo hnízdo.
  • Výroba v přírodě – venku mohou děti pomocí přírodnin postavit model úkrytu (např. hnízdo z trávy).
  • Skupinová práce – každá skupina dostane živočichy určité skupiny (např. ptáky nebo hmyz) a přiřazuje jim úkryty.
  • Najdi mě – pedagog ukáže kartičku s úkrytem a děti hledají živočicha, který tam bydlí.

 Reflexe (po hře)

  • Posaďte děti do kruhu a projděte společně výsledky.
  • Diskutujte s nimi:
  • Proč si myslíte, že živočich žije právě v tomto úkrytu?
  • Jak mu úkryt pomáhá přežít?
  • Který úkryt vám připadal nejzajímavější?
  • Pedagog může doplnit zajímavosti z karet (např. že liška si vyhrabává nory, ptáci si staví hnízda na různých místech – na zemi, ve stromech, na budovách).

Reflexe pomáhá dětem pochopit vztah živočichů k jejich prostředí a význam úkrytů v přírodě.

 

Živočich pod lupou

Cílová skupina: 4.–9. ročník základní školy
Časová náročnost: 30–90 minut
Počet účastníků: jednotlivci nebo menší skupiny (2–3 děti)

Prostor: učebna (lavice, pracovní stoly), knihovna nebo jiný prostor vhodný k tvořivé práci

 

Pomůcky:

  • Sada karet živočichů
  • Papír, pastelky nebo fixy
  • Knihy, encyklopedie, tablety nebo přístup k internetu jako zdroj informací
  • Herní klíč (pro pedagoga)

Cíle hry

  • Prohloubit znalosti o vybraném živočichovi
  • Podporovat samostatnou práci a tvořivost dětí
  • Rozvíjet schopnost prezentace před spolužáky
  • Posilovat sebereflexi a schopnost vyhledávání informací

 Příprava hry (pedagog)

  1. Každé dítě (nebo dvojice/skupina) si vylosuje nebo vybere kartu živočicha.
  2. Pedagog připraví materiály k práci – papíry, pastelky, encyklopedie nebo elektronické zdroje.
  3. Ujasněte, že cílem je vytvořit malý projekt o vybraném živočichovi.

 Pravidla a průběh hry

  • Děti dostanou časový limit (30–90 minut) na zpracování svého „miniprojektu“ – podle požadovaného rozsahu.
  • Výstupem může být:
    • kresba nebo plakát s živočichem a jeho prostředím,
    • obsáhlejší popis života živočicha (např. v jakém podnebném pásu žije),
    • krátký příběh či komiks o životě živočicha,
    • popis potravních návyků a zajímavostí,
    • jednoduchá prezentace pro ostatní.
  • Po dokončení své práce děti představí výsledky spolužákům.
  • Jednotlivé výstupy mohou být zpracovány do plakátů, které žáci vystaví ve třídě nebo na chodbě.

 Varianty

  • Výstava – práce dětí vystavte ve třídě nebo na chodbě jako „živou galerii“. Lze je doplnit i o QR kódy s odkazy na zvuky či video o živočichovi.
  • Dramatizace – děti mohou živočicha nejen popsat, ale i předvést (pohyb, zvuk).
  • Práce ve dvojicích – jeden kreslí, druhý vyhledává a zapisuje informace.
  • Digitální výstupy – starší žáci mohou připravit krátkou prezentaci na tabletu nebo počítači.

 Reflexe (po hře)

  • Nechte děti sdílet, co je na jejich živočichovi nejvíce zaujalo.
  • Diskutujte:
  • Kde tento živočich žije a čím se živí?
  • Jakou roli má v lesním ekosystému?
  • V čem byl tento úkol zajímavý nebo obtížný?
  • Pedagog může doplnit fakta z karty nebo z literatury.

Reflexe pomáhá dětem propojit samostatně získané poznatky s výukou, rozvíjí jejich sebevědomí a schopnost sdílení informací.

 

Galerie na chodbě

Cílová skupina: 3.–5. ročník základní školy
Časová náročnost: 1–2 vyučovací hodiny (lze rozdělit do dvou etap)
Počet účastníků: celá třída, ideálně 10–25 žáků

Prostor: školní chodba, vestibul, nástěnka, okenní parapety nebo jiný vhodný výstavní prostor

 

Pomůcky:

  • Sada karet živočichů (zejména ptáků – tažní a zpěvní)
  • Výkresy, pastelky, fixy, lepidlo
  • Informační materiály (knihy, encyklopedie, internet)
  • Připínáčky, izolepa nebo šňůra na vystavení prací
  • Volitelné: QR kódy se zvuky ptáků nebo videem

Cíle hry

  • Seznámit se s vybranými ptačími druhy (zejména zpěvní a tažní ptáci)
  • Upevnit znalosti o migraci, zpěvu a výskytu ptáků
  • Rozvíjet vyhledávací, tvořivé a prezentační dovednosti
  • Podpořit vzájemnou inspiraci a zájem o přírodu
  • Naučit děti připravit jednoduchou výstavu

 Příprava hry (pedagog)

  1. Rozdejte dětem karty s ptáky nebo jim umožněte vybrat si jednoho podle zájmu.
  2. Určete společné téma výstavy (např. „Zpěvní ptáci“, „Kdo odlétá na zimu?“).
  3. Připravte pracovní materiály – výkresy, pastelky, lepidlo a informační zdroje.
  4. Vyhraďte prostor na chodbě či nástěnce, kde budou práce vystaveny.

 Pravidla a průběh hry

  • Každý žák vytvoří výstavní kartičku nebo plakát o zvoleném ptákovi.
  • Práce by měla obsahovat:
    • název ptáka a jeho obrázek (fotografii z karty + vlastní kresbu),
    • informace o výskytu, zajímavostech, potravě,
    • údaj, zda je pták tažný nebo stálý,
    • (volitelně) QR kód s nahrávkou zpěvu či videem.
  • Po dokončení výtvarné části žáci práce vystaví na chodbě.
  • Aktivitu lze zakončit slavnostní „vernisáží“ pro ostatní třídy, učitele nebo rodiče.

 Varianty

  • Výstava se zvukem – výstavu doplňte o poslech zpěvu ptáků (např. z tabletu nebo telefonu).
  • Ekoprojekt – propojte aktivitu se školním ekoprojektem (např. „Ptáci v našem okolí“).
  • Reflexní hra – po chodbě rozmístěte otázky typu „Najdi ptáka, který odlétá na zimu“, děti odpovědi vyhledávají přímo ve výstavě.
  • Tematické zaměření – „Ptáci a roční období“, „Zimní hosté“, „Hnízdění“.

 Reflexe (po hře)

  • Nechte děti projít celou výstavu a vybrat ptáka, který je nejvíce zaujal a vysvětlit proč.
  • Diskutujte:
  • Kterého ptáka poznáváte i podle zpěvu?
  • Co jste se nového dozvěděli o tažných ptácích?
  • Jak by výstava mohla inspirovat jiné žáky či návštěvníky školy?
  • Pedagog může shrnout hlavní poznatky (např. proč někteří ptáci odlétají a jiní zůstávají, co jim to umožňuje).

Reflexe rozvíjí schopnost shrnout získané poznatky, sdílet je s ostatními a uvědomit si souvislosti mezi učením a praxí.

 

Hledání detailů na banneru

Cílová skupina: předškoláci, 1.–2. ročník základní školy
Časová náročnost: 10–20 minut
Počet účastníků: jednotlivci nebo menší skupiny

Prostor: učebna nebo venkovní prostor, kde lze banner rozložit či pověsit

 

Pomůcky:

  • Banner s vyobrazením lesních pater
  • Připravený seznam otázek nebo úkolů pro děti (např. pracovní list nebo kartičky)

Cíle hry

  • Rozvíjet pozorovací schopnosti a všímavost k detailům
  • Učit děti soustředění a trpělivosti
  • Seznamovat s lesními živočichy, rostlinami a jejich prostředím
  • Podporovat radost z objevování

 Příprava hry (pedagog)

  1. Banner rozložte na zem nebo jej pověste na dobře viditelné místo.
  2. Připravte otázky nebo úkoly typu „Najdi a spočítej…“ či „Kde se schovává…?“.
  3. Úkoly můžete napsat na kartičky, přečíst je dětem nahlas nebo je nechat pracovat ve dvojicích.

 Pravidla a průběh hry

  • Děti pozorují banner a hledají požadované detaily.
  • Úkol může znít například:
    • Kolik je na obrázku šišek?
    • Kolik roste hříbků na obrázku, případně jaké?
    • Najdi bažanta.
    • Najdi hnízdo ptáka.
    • Kde se ukrývá krtek?
    • Kolik jahod roste v lese?
  • Děti buď odpovídají nahlas, ukazují prstem, nebo zapisují odpovědi (starší žáci).
  • Po splnění úkolu následuje další.

 Varianty

  • Na čas – která skupina najde více správných odpovědí v časovém limitu.
  • Běhačka – děti mají menší skupinky, ze kterých po vyřčení otázky vybíhá pouze jeden ke vzdálenému banneru s obrázkem. Ten, kdo první uhodne odpověď tak získává pro svůj tým bod. Děti se po každé otázce střídají ve vybíhání z výchozího místa.
  • Soutěž dvojic – děti soutěží po dvojicích, kdo najde první.
  • Hledání podle kategorií – najdi všechny houby, všechny ptáky, všechny savce.
  • Tvořivá varianta – děti si samy vymýšlejí nové otázky pro spolužáky. 

 Reflexe (po hře)

  • Zeptejte se dětí:
  • Co pro vás bylo nejtěžší najít?
  • Který detail vás nejvíc zaujal?
  • Všimli jste si něčeho, co byste jinak přehlédli?
  • Pedagog může doplnit informace o živočiších či rostlinách, které se na banneru objevují.

Reflexe podporuje soustředění, pozornost a radost z detailního objevování přírody.

 



Didaktická poznámka:


Karty živočichů a samotná hra Lesní patra slouží především jako návodný prostředek k realizaci aktivit. Nejde o striktní pravidla, kterými by se pedagog musel řídit. V přírodě se živočichové mohou vyskytovat ve více lesních patrech, a proto může být správných řešení více. Stejně tak se některé druhy mohou zařazovat do více skupin (například podle potravy, způsobu života či systematiky). Je tedy na pedagogovi, jak k těmto informacím přistoupí, jakou míru volnosti dětem poskytne a jak moc se rozhodne podpořit diskuzi, tvořivost či hledání argumentů při zařazování živočichů.

Poznámka autora

Touto hrou jsem zdůraznil hlavní aktivity, které se dají s pomůckou Lesní patra realizovat. Fantazii a kreativitě samotných uživatelů se však žádné meze nekladou a věřím, že každý pedagog nebo skupina dětí objeví i další možnosti, jak banner a karty využít – a to nejen v rámci přírodovědných přemětů, ale i v jiných předmětech či mezipředmětových souvislostech.

Pokud se budete chtít podělit o své nové pojetí této hry nebo její využití, budu rád, když se ozvete prostřednictvím e-mailu uvedeného na webových stránkách. Váš nápad může být zařazen do online metodické příručky, aby mohl inspirovat další pedagogy a uživatele.